Hrdě s erby na prsou IV

15. března 2009 v 0:09 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  Povídky
Voda přesně trefila svůj cíl a vězni se probudili. Velitel ozbrojenců začal prskat a rozhlédl se okolo sebe, aby zjistil kde je.
Nad sebou viděl pětici čekajících lidí. Tváře mu byli povědomé. Když si konečně všimnul, že je svázaný začal na ně řvát.
"Pusťte mně vy prasata jedna, nebo chcípnete tak krutě, že budete proklínat své matky."
Jeho výhružky se moc neshodovaly s jeho pozicí.
"Neumíte s lidmi jednat ani vyjednávat." odpověděl mu na to Istar a s klidem se prošel k výhni, ze které vyňal žhnoucí kus oceli.
"Pánové a dámo, prosím opusťte tento prostor, budeme si tu s pány povídat." suše oznámil ostatním a ještě zašmátral v kapse a vyndal z ní váček s penězi.
"Aselhazi, tady to si vezmi za ten nepořádek." dokončil své gesto a předal váček Aselhazovi.
"Ale pane markýzi.." bránil se Aselhaz.
Istar jej přerušil slovy "Aselhazi, to že jsme se pár let neviděli, ještě neznamená, že mi budeš říkat titulem, příteli" a pak dodal "a ten nepořádek tu teprve bude"

Všichni opustili kovárnu a šli do stáje. Istar se otočil na podpatku k vězňům.
"Tak přátelé, aby nám to tu nevychladlo." prohodil potěšeným tónem a s radostí sledoval, jak se ozbrojencům začínají klepat koutky úst.
"No nevím jak vám, ale mně docela tuhne krev v žilách, když si představím jak moc to asi bolí, když vám někdo vypálí zrak." vychrlil na ně jedním dechem a přiložil ocelovou tyč žhavým koncem k oku velitele.
Ten jen hlasitě zařval a začal prosit o smilování.
Druhý vězeň ječel jako malá dívka, které někdo zapálil medvídka.
"Já jsme nevinný ! Já nic neudělal!" obhajoval se před Istrem, ale ten mu jen přislíbil vyříznutí jazyka pokud nezmlkne.
Istar se podíval na vytavené oko velitele ozbrojenců a zakroutil hlavou.
"Jedno ti nesluší.." z kovárny se opět ozval výkřik.

Po necelé hodině vyšel Istar z kovárny ven a zamířil do stáje za ostatními. Celou cestu si utíral krev z rukou do hedvábného kapesníčku.
Když vešel do stáje, všichni se na něj ihned podívali.
Dagonat se začal zajímat o to co se dělo v kovárně. Princezna jej však přerušila tím, že nepotřebuje znát detaily.
Istar se omluvil za hluk, který způsobil výslechem. Rozloučil se,se všemi a dodal
"Přátelé ukažte se na hradě, budete odměněni." Pak se otočil na Piper "Princezno, prosím následujte mne." Oba se vydali zpět k tajnému vchodu do hradu.

Aselhaz, Dagonat a Erechiel vešli do kovárny a pohled jenž se jim naskytl si mistrně pohrál s obsahem jejich žaludků.
"Tak tohle vědět, musel by Istar přitlačit na váčcích." Erechiel se vydal ven zkoumat blíže své útroby a Aselhaz s Dagonatem počali uklízet "nepořádek".
"Já bych toho Istara nejraději zabil!" vzkřikl naštvaně Dagonat, když sbíral ze země poslední prst "Takovej hnus sem neviděl nikde" dodal a hodil prsty do ohně.
Aselhaz toto nijak neregistroval a v myšlenkách byl stále s Princeznou.
Dagonat na něj několikrát houknul, ale odpovědi se nedočkal.
Když se Istar s Princeznou vrátil k hradu, již bylo dobojováno. Harwich zvítězil, ale ztráty byli bolestné.
"Proč jste to vlastně provedl v té kovárně?" zeptala se princezna opatrně zamyšleného Istara.
Istar se ani nezastavil "vyslýchal jsem je a dostal jsem co jsem chtěl." odsekl zamyšleně a otevřel tajný vchod ve křoví…..

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama