Hrdě s erby na prsou V

15. března 2009 v 0:10 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray
John se nervózně procházel po svém pokoji. Po bitvě nalezl těla šlechticů v katakombách. Na jednu stranu byl rád, že mezi nimi není Istar, ale obával se nejhoršího.
Neustále k němu chodili služební a vnucovali mu ranhojiče. John byl zraněn na pravé paži.
Odmítal jakýkoliv kontakt s lidmi. Přecházel v pokoji jako hladoví vlk.
Z jeho přemítání ho přerušil až hluk vycházející z chodby.
"Pan Emcom nikoho nepřijímá pa.." rozrazili se dveře.
"Tupec jeden" prohodil Istar na adresu strážného.
John se zarazil a jako tygr skočil na Istara a bratrsky ho objal. Istar se zarazil, ale bylo mu jasné proč to učinil.
"A co princezna ta je kde? Doufám že je také v pořádku, sám víš co by stalo kdyby.." John nedokončil větu, jelikož princezna vešla do pokoje.
Johnovi se ulevilo.
Istar se vrátil zavřít dveře, aby nikdo nemohl odposlechnout jejich rozhovor.
"Máme problém příteli, tohle nebyl pouhý územní boj." řekl pomalu a znovu se nadechoval k další větě, ale John jej přerušil.
"Již něco také vím, strážný u brány byl zrádce, přiznal se a zítra bude popraven." Prohodil John a naznačil Istarovi, aby pokračoval.
"No je jisté, že za vším stojí markýz z Norwiche, ale musí to zasahovat dál, jelikož nebožtík mluvil o obrovské armádě."
Princezna všemu naslouchala a trpělivě vyčkávala, až ji pustí ke slovu. Chvíli ještě poslouchala jejich rozhovor o tom, kde mají sehnat dostatečnou podporu.
Ale pak již nevydržela spustila. "Pánové, nemusíte se bát. Z našeho království dorazí tři oddíly rytířů, poznáte je podle erbů na hrudním plátu." Když domluvila, zdvořilostně se usmála a odešla se slovy "Musím teď odjet zpět do království, hned jak dorazím pošlu vám rytíře."
Princezna opustila hrabství v doprovodu své gardy a pokračovala domů.

Když se polí dotkli první paprsky slunce, z kovárny se již linuli těžké údery kladiva do oceli.
Dagonat a Erechiel spokojeně spali ničím nerušeni. Hluk který kovář při svém řemeslu natropil jim byl po těch letech již vlastní.
Aselhaz kul meče na objednání od rádoby rytířů, kteří žili kousek za Harwichem.
Pořád myslel na princeznu, nedokázal ji vyhnat z hlavy. Jeho přemítání a fantazii přerušil žaludek. Zakručelo mu v břiše tak, že skoro cítil jak kovadlina zavibrovala.
Odhodil ocel do ohně a šel vzbudit Dagonata.
Vzal kýbl s vodou a polil mu obličej vodou. "Vstávej lenochu a jdi ulovit snídani, mám hlad."
Dagonat vyskočil z postele jako by stoupl do kobylince v den svatby a nepřítomně se díval okolo sebe. "CO TO BYLO!" Roznesl se kovárnou křik.
Aselhaz se pousmál "přeháňka, toho si nevšímej musím nechat opravit střechu, asi protéká."
Aselhaz ještě jednou pobídl Dagonata, aby šel do lesa pro jídlo. Když se Dagonat zvedal z postele, všiml si že Erechiel ještě spí.
"Tak to ne sám nepůjdu" prohodil pro sebe a shodil Erechiela z postele.
Když se oba připravili, tak vyrazili do lesa.
Aselhaz začal opět kovat, když v tom do kovárny přišla osoba. Aselhaz jí nevnímal a tak postava zakašlala.
Otočil se na ni a uviděl postaršího muže, který mu podával dopis. Aselhaz si vzal psaní a muž beze slova odešel pryč.
Když otevřel oči, nevěřil svým očím. Byl od princezny. Stálo v něm strohé poděkování za záchranu a poskytnutí chvilkového přístřeší.
Tu si vzpomněl na poslední slova Istara, aby navštívili hrad.
Dagonat s Erechielem se vrátili po necelých dvou hodinách. Táhli na zádech excelentní kus vysoké.
Když pojedli, připomněl Aselhaz nutnost návštěvy. Společně se vydali na cestu.

Mezitím ve svém pokoji Istar dopisoval dopis a dával na něj sou pečeť. Nepodepsal se, jelikož při této korespondenci se podpis nepoužíval.
Předal psaní poslu, který nad ním stál tiše jako ryba. Neměl jazyk a tak nebyl ideálním společníkem na večírcích, ale na druhou stranu nikomu neskákal do řeči.
Převzal psaní, měšec plný zlata a sešel do stájí pro svého koně. Vyrazil postranní branou na západě. Jel do míst, která nejsou na mapě popsána jinak než pustý les. Ve skutečnosti zase tak pustý nebyl. Uprostřed něj byla vesnice, ve které žili vrazi a nájemní zabijáci schovávající se před zákonem….

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama