křičím do dálky

14. března 2009 v 23:41 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray
Hlava smyslu zbavená,
dech je těžký,
jako ujít svět pěšky.

Kus kůže schoval kámen,
a s city je snad opět ámen?
Či snad jen splín se blíží,
mysl má se k smutku tíží.

Čerství závan viny,
ovanul tvář čistou.
Vykoupení není to věcí jest jistou.

Kde slova nestačí,
tam skutek musí se dít,
proč celý život musím o štěstí snít.

Tak křičím do dálky a čekám odpověď,
připraven čelit minulosti,
připraven na zpověď.

Draze teď platíme za staré hříchy,
zubatá klepe se dušena smíchy.

Tak křičím do dály,
kde zvony mluví,
osud je krutý kat,
dělá jak umí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama