s rozumem v koncích

14. března 2009 v 23:17 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  Básničky
Kudy osud kráčí,
trochu tvrdě ráčí,
do nás rány metat,
musíme se sami zeptat.

Zda to vše,
je jen test.
Nebo záměr,
krutý trest.

První úder,
ruka nic.
První děvče,
jak rub a líc.

Druhá rána,
za první se tlačí.
Za oknem vrána,
Odin to sleduje však jen to nestačí.

Třetí úder,
osud nic.
Čtvrtý úder,
již zavrhnul tvůj líc.

Rána s číslem pět,
úder silný.
Teď otřásl se svět,
přežiješ když budeš pilný.

Šestá rána,
sklouzne ruka.
Postava se zarazí,
z krve z kloubů jemně ho zamrazí.

Osud je však větší rváč,
sedmá rána.
Musel si dokázat,
že není...

Po sté již udeřil,
ruce ho bolí.
Však osud je krutější,
bude řezat holí.

Další den příjde,
a v něm bude zas.
Nelítostný souboj,
odin však chystá hodokvas.

Jak jinak říct sbohem,
jak poprosit vás.
Schovám se za rohem,
však tam nehledejte mne....
prosím vás!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama