Šepot

17. dubna 2010 v 22:17 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  Povídky
"Jen se neboj a pošeptej své tajné přání do uší mrtvých, kteří se chtějí popásti na lidském strachu. Ničeho se neboj, nic se ti nestane, oni milují pasení se na strachu jiných." Zaznělo do ticha nemocničního pokoje. Šepot došel do uší muže středního věku, který již týden ležel v kritickém stavu po sražení autem.
"pomsti mě.." řekl a zavřel oči. Hlasitý a nepřerušovaný pískot začal znít pokojem a oznamoval smrt pacienta.
Hučení starého fénu zastínilo zvuk chrčící televize, která přestala pojednou fungovat. Mladý muž sedící na gauči, se zvednul a několikrát praštil ze strany do televize.
"miláčku, ta televize zase blbne" řekl, ale žena jej neslyšela. Tak vešel do koupelny za ní "Miláčku, slyšíš mě?"
zeptal se znovu. Žena se k němu otočila "co jsi říkal?" Muž se usmál "musíme si koupit novou televizi, tahle už je prostě na vyhození" odpověděl. Žena vypnula fén a protočila oči v sloup. "kolikrát ti to mám ještě opakovat? Dobře přeci víš, že si novou televizi nemůžeme dovolit."
Z obývacího pokoje se ozvala hlasitá rána, připomínající výbuch granátu. Oba dva ztuhli jako zařezaní a teprve když je probral smrad z přepálené elektroniky, se šli podívat co se to vlastně stalo.
Z televize ještě šlehalo pár malých plamenů, které olizovaly kraje vyraženého skla.
"Tak a teď už mi věříš, že potřebujeme novou?" zeptal se muž.
"Panebože když si
představím, že by jsi se nezvedl z toho gauče" řekla mu a ukázala prstem na probodanou pohovku okolo které se na zemi válelo ještě mnoho střepů. Muž vypojil rozbitou televizi ze zásuvky. Vyvětrali a ještě chvíli se dohadovali o tom zda koupí či nekoupí novou televizi. Až je nakonec jejich dohadování natolik vysílilo, že šli raději spát.
V noci se muž probudil žízní a šel do kuchyně. Ani si nemusel rožnout světlo, svůj byt znal dokonale a po slepu našel co potřeboval. Potichu otevřel kredenc a vytáhl si sklenku, do které nalil vodu. Přešlapoval potichu jako šelma plížící se za kořistí, aby neprobudil svou milovanou. Vrátil se do postele a objal ženu. Byla chladná jako kus ledu a od pusy jí šla pára. Ale ve tváři měla klidný výraz. Pořádně ji přikryl a foukal jí horký dech za krk, aby se trochu zahřála. Nebylo to poprvé co mu takhle kazila teplo domácí postele. Už si na to po letech zvykl. Za chvíli v klidu usnul a oba spokojeně spali až do brzkého rána, kdy se museli chtě nechtě vydat oba do práce.
Posnídali a oblékli se. Když za sebou zavřeli dveře od bytu, uslyšeli za dveřmi hlasatelčin hlas, jak oznamuje počasí na dnešní den. Nechápavě se na sebe podívali a muž opět odemknul a šel se podívat do bytu co se děje. Rádio bylo vypnuté ze zásuvky a televize byla rozbitá. Muž prohlédl celý byt a žena netrpělivě stála ve dveřích a občas se podívala na hodinky, aby to stihli do práce. Muž nikde nic nenašel. Vrátil se na chodbu a zavíral dveře. "To bylo asi od sousedů, ale přísahal bych, že to bylo od nás"
řekl a zamkl. Pracovní den utekl celkem rychle. Po práci se spolu sešli v kavárně, kde se poznali a vyrazili spolu na noční tah do města. Ne že by měli co slavit, ale měli rádi zábavu a společnost. Domů se vrátili dost pozdě v podroušeném stavu. Hlasitě se smáli. Žena si sundala boty a opřela se o zeď, vilně pozorovala svého milovaného a pomalu se sunula směrem k ložnici. Následoval jí a začali se spolu milovat. Dlouhá noc a vášnivý sex je uspali jako dvě nemluvňata.
Uprostřed hluboké noci se probudila žena. Muž vedle ní nebyl a z obývacího pokoje slyšela hrát televizi. Rozespale zamručela "tak přece koupil novou a ani mi o tom neřekl zmetek jeden rozhazovačná" posadila se na postel, protřela si oči a dala nohy na zem. Leknutím zakřičela. Měla pod nohama něco teplého a měkkého. Byl to její přítel, který se v noci skutálel pod postel. Výkřikem se probudil a posadil se "co se děje" zeptal se rozespale.
Žena
rozdýchávala svůj prvotní šok "víš ty vůbec
jak jsem se tě lekla?" zeptala se ho. Muž se zaposlouchal a usmál se. "tak to je to překvapení
o kterém jsi mluvila? Ty jsi koupila novou televizi lásko ?" řekl velmi dojatě a rychle se zvedl ze země, podívat se na ten nový zázrak. Dřív než stihla nyní ještě víc vyděšená žena něco říct, muž už byl v obývacím pokoji a nevěřícně koukal na vyhořelou televizi, před níž stálo několik průhledných postav. Začal vyděšeně křičet.
Jeho vyvolená vystrčila zpoza dveří hlavu, aby zjistila co se děje. Neviděla žádné postavy, pouze svého muže jak se drží za krk a je několik desítek centimetrů nad zemí. V ten moment by se v ní krve nedořezal. Než upadla strachem do mdlob uviděla , jak neviditelná síla prohodila jejího muže oknem ven z desátého patra. Jasně v uchu slyšela šepot. "Ta v tom autě nebyla, nezaslouží si to"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Ukážete se tu ještě někdy?

Ano 57.8% (171)
Ne 42.2% (125)

Komentáře

1 Natty Natty | Web | 18. dubna 2010 v 18:20 | Reagovat

Ahojky básníku, i povídka je moc pěkná, přečetla jsem jí jedím dechem, piš dále, máš talent - hezký večer :-)

2 M!Lušk@ ♥ Lus.ynK@ M!Lušk@ ♥ Lus.ynK@ | Web | 24. dubna 2010 v 20:05 | Reagovat

Promiň za nečinnost : přešti článek aktuality (odkaz v mottu) ;-)

3 Rakay Rakay | E-mail | Web | 6. března 2012 v 1:55 | Reagovat

Tady je to velmi zajímavé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama