Červen 2010

Český Krumlov - Aprobace

30. června 2010 v 9:01 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  Básničky
Tak sice je to už pár dní co je to za mnou, ale čas jsem si našel až dneska. Takže se předem omlouvám za neaktivitu.
Do krumlova jsme dorazili autem společně se známíma. Hned první den začal trénink na první část aprobací. A to byla neveřejná část pro lektory a mistry, kteří se již těšili na to až jim předvedeme co jsme se naučili.
Popravdě tam bylo dost dusno, jelikož si všichni snažili zapamatovat co vlastně kdo měl dělat.
passato
Na fotce je passato sotto (gaťáto trháto) (na fotce já a moje přítelkyně, která se nechala ukecat na zkoušky taky)
Načež se přešlo na rovnou na první část aprobací.
střeh
Tak a už jsme na place kde se aprobovalo. Na fotce já a sodom, společně jsme to taky odpíchali do zdárného začátku přechodu na nové ateliéry.
Připravit , pozor ...
Inquartata
Inquartata, drobnej úhyb doprava a zásah do něj.
Po aprobacích se šlo jak jinak, než chlastat

Aprobace

16. června 2010 v 12:23 | Tomáš Marák |  šermování
Tak mě o víkendu čeká v Českém Krumlově zkouška ze šermu. Bereme tam kameru, protože tam bude hromada lidí co je budou dělat taky. Takže pak dotáhnu video a dám vám ho k omrknutí.
A taky tam bude slavnost 5listé růže.

Budu měnit zaměstnání

15. června 2010 v 15:24 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray
Už mě nebaví stále jedno a to samé. Nehledě na to že se nerad setkávám s blbci a lháři.
Je docela smutné, že naši sousedi slováci si dovedou vymyslet neskutečné věci, než aby řekli NE.
Pár příkladů za všechno:

Klientka: Nemůžu si to vzít, protože jsem právě teď oslepla, takže vaší služby nevyužiju

Klientka: Jsem v tatrách ,právě mi ukradli telefon, nemůžu si to vzít
Já: a na co vám teď volám?
Klientka: na pevnou linku
Já: a to si nosíte pevnou linku s sebou?
Klientka: Ano
Já: Aha a jak dlouhý máte kabel?
Klientka: co jak mám dlouhé?
Já: to nic, děkuji nashledanou

Klient: já si nic neobědnal
Já: mám tu od vás nadiktované vaše údaje
Klient: ale to jsem nenadiktoval já
Já: ale údaje podle vás a smlouvy sedí
Klient: ale to si obědnal zloděj co mě okradl
Já: někdo vás okradl?
Klient: ano vzal mi peněženku, mobil všechno
Já: aha a na co vám teď volám
Klient: no já se tam pak vrátil a našel jsem všechno na svém místě
Já: takže vás někdo okradl, obědnal si na vaše jméno a adresu novou simkartu a pak vám všechno vrátil?
Klient: Ano
Já: tak to jste šťastný muž
Klient: Proč?
Já: Jen tak, nashledanou

Já: dobrý denu telefonu ************* společnost ***** hovořím prosím s ********
klient: já vám nerozumím
Já: špatně mě slyšíte?
klient: ne já nerozumím tomu co říkáte
Já: aha vy neumíte mluvit česky? (slovák)
Klient: ne neumím a česky nerozumím
Já: aha a jak jste si to teda mohl obědnat?
Klient: No volala mi vaše slovenská kolegyně
Já: Tak to je opravdu škoda že mi nerozumíte ani slovo
Klient: přesně tak ani slovo nerozumím
Já: tak se měj vole
Klient: jak jste mi to řekl?
Já: takže mi rozumíte
Klient: ne nevím co jste říkal
Já: to je dobře vole, nashledanou

Klientka: Jsem na Urale
Já: v Rusku?
Klientka: ano
Já: aha a jak jste tam dlouho?
Klientka: už týden
Já: obědnávka je dva dny stará, to jste nevěděla že nejste na Slovensku ale v Rusku?
Klientka: ne
Já: už jste přemýšlela o učebnici zeměpisu?

Ani očko nenasadíš! Aneb nezaprší a nezaprší

14. června 2010 v 10:06 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  články
Tak zas víkend v prdeli, chvála pánu bohu!
Takovej punkovej víkend jsem snad ještě neměl.
Nejdřív opravdu zběsilé utíkání z práce na vlak. To se celkem i stihlo (tak o minutu) Jeli jsme s přítelkyní. První zastávka Tábor. 

Do tábora jsme dorazili tak kolem osmé večer a dorazili na Housův mlýn, který má v držení A.R.G.O. je to šermířská škola a agentura v jednom. Housův mlýn je původní parní mlýn, který je teď narvaný věcmi. Zbraněmi, stany a hroznou hromadou artefaktů a rekvizit.
Před rampou už byla dodávka a několik chlápků co do ní nakládali, byla to dobrá bandička celkem rychle jsme se všichni dali do řeči. Nakládání bylo ukončeno ve tři ráno a šlo se chrnět.
Už v osm ráno do cimry vtrhl John, náš lektor a hlavní tahoun a zahlásil "tak vstáváme zombíci" a šlo se dokládat.

Následoval přesun do Telče
"Z dalky se to zdalo bejt hezky mesto, ale uvnitr beda poutnikum, z dalky se to zdalo bejt hezky mesto, a uvnitr smrdi u rum, a z kanalu se valej sracky, chcipli psi a chcipli macky" (vysací zámek)
Přesun se odehrál vlakem, protože jsme se nevešli do auta. Jeli jsme já, Martina a zpěvák kapely NOTEMO. http://bandzone.cz/notemo zde k poslechnutí, maj to fakt vychytaný.Cesta na vlak opět v klidu, sotva se poslední noha dotkla schůdku, už byl pomalu vlak v pohybu. Na první zastávce jsme se natočili pivem a vzali si s sebou i lahváče do kupéčka.
Další zastávka další pivko. A konečně Telč.

Vystoupili jsme z vlaku a asi půl hodiny hledali ten největší park který tam je. Začalo se stavět, což byla fakt práce pro otroky. Ale byla to prdel.
Spát se šlo už kolem jedné, v jednom motýlku, John a Carol (další organizátorka) zajistili dobrý spánek.
Budíček byl v pět ráno a do desíti se připravovali zbytky kulis a dekorace. Pohádkový den s vodníky se odehrál poklidně, za příjemného počasí a my jakožto stavitelský team jsme drželi pohotovost ve dvojicích po dvou hodinách. S Marťou jsme se šli najíst a nakonec jsme to zakempili v jednom z historických stanů a spali do šesti večera kdy se mělo začít bourat. Bourat se začalo, ale s tím že začalo nepředstavitelně chcát. Všichni durch mokří a nosili jsme těžké stany a všechny kulisy. Díky bohu za traktoristu, který nám neskutečně pomohl s tím, že nám to aspoň přepravoval z bodu A do B.

Nakonec nás dvě šermířky zachránkyně dovezli ve tři ráno domů do prahy. A my se dostali do postele. Ale víkend byl k nezaplacení... Ani očko nenasadíš!

foto rekonstrukce konstrukce u Ewke

11. června 2010 v 15:51 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray
tak takhle vypadá ona slavná stěna, kterou jsme montovali 8 hodin :-) jeden by tomu ani nevěřil.
jo lampa, jeden by řekl že to bude za minutku (taky se podle toho vařil oběd) ale ono to za minutku nebylo :-D trvalo to svinsky dlouho ale nakonec jsme to zvládli!


a tady se opírám o ten šílenej pultík se kterým jsme se vraceli protože byl špatnej kus :-D
zahrajeme si hru, najděte flašku od piva na obrázku! :-)

Ne neflákám se lidi

10. června 2010 v 13:33 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  Myšlenky
Ahoj lidi, vím teď jsem dlouho nic nenapsal, ale to neznamená že bych tu na to sral, ale o beatls se mi psát nechce, tak pomalu připravuju článek na téma šerm ;)

Achtung! Bobr okusuje špalík

7. června 2010 v 10:53 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  18 +
V sobotu večer jsem projížděl ospale stanice v TV a co jsem neviděl. Porňo pro noční vysílací čas.
Za největší překvapení "filmu" bylo, když kamera dvakrát zabrala bobra jako z rezervace.
Slečna při celém aktu řvala jako tur, nebylo však divu. Jelikož její souložista měl zadek tak vysoko, že jí musel nabírat do pupku. Což asi nebylo moc příjemné. Přepnul jsem to teprve když oběma naskočili upíří zuby. Kdo ví kam by je za chvíli ponořili.

Vík END aneb jak jsem si neodpočinul

7. června 2010 v 9:29 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  Básničky
(zápis když nebylo co dělat)
Je 22°C ve stínu a a čekám na bus. Jako vždy si sedám do MC donaldu a se svým zdravím zabíjím i čas. Naskýtá se mi pohled na partu mladých lidí, co se snaží se uživit prací, kterou jim nikdo nemůže závidět. Za tím vším úsměvem je hromada buzerace.
Jak si tak sedím a zapisuju, čumím občas k pokladnám a čekám kdy mi přinesou moje speciály, tak vidím že jsou nějací neklidní. No jo, vždyť já vůl tu sedím v obleku a zapisuju něco do notesu. Chudáci si asi myslí že jsem kontrola. Taky se mi to potvrzuje, když za mnou doběhne ufuněný chlápek a velmi hluboce se omlouvá za prodlevu (cca 5 minut které nikoho nezabijou)
No co sežral jsem svoje kousky, zatvářil se předevšem velmi spokojeně a zaklapl jsem profesionálně svůj zápisník zašitý v kůži a vyrazil do liberce.

Původně jsem se chtěl celou dobu flákat a nic nedělat. Avšak psala kámoška ať jí pomůžu na chvíli se sestavěním obývací stěny. Já vůl! Prej na hodinku... to tak, trvalo to celkem 13 hodin, ale byla prdel. K tomu se pak dostanu víc. Protože čekám na to až mi pošle fotky.

No zpět k cestě. Byl jsem velmi slušný a nechal jsem do autobusu před sebou nastoupit dva lidi. Metalistický páreček, ale pak mě slušnost přešla a vrazil jsem do dveří i já. Metla ona se začala rozpouštět nad tím kde sedí.
"jéé to je krásný místo na sezení, tolik prostoru pro nohy"
Naklání se k sedačce a PRÁSK! jebnula hlavou do televize, která má pobavit. No dá se říct že účel splnila, chechtal jsem se jako idiot ještě když jsem psal tyhle řádky do bloku který slouží pro blog.

Přeskočím první večer výroby stěny u Ewke a rovnou se vrhnu na půlnoční vysílání televize Nova Cinema více bude ve článku Bobr na nově aneb televizní porňo.

Těšte se na pondělek

5. června 2010 v 21:10 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  Myšlenky
Normálně se těším co vám tu v pondělí napíšu :-) Nevím jakej máte víkend vy ale já mám docela zábavnej :-)

Jak sem si rozerval gaťáky

4. června 2010 v 18:00 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  články
Ano milá myšmamá, i gatě jsem si natrhl. Bylo to blahé paměti (no ono je to asi dva týdny, ale takhle to vypadá docela sofistikovaně :-)) na šermu. Kdy jsem provedl při trénování pózu Passatto Sotto.
Což znamená, z postoje který je
Pravá ruka pokrčená u pasu v ruce kord mířící dopředu takže ti ruka udělá " L " 
Levá v pase.
Hrudník vytočený dopředu.
Nohy jsou v pravém úhlu. Pravá vepředu, špičkou k oponentu a levá dodělává pravej ouhel.

Poté do pózy passatto sotto To znamená
levá noha prudce dozadu. Pravá zůstává na místě.
Levá ruka plácne o zem vedle pravé nohy cca tak jak to vyjde. Pravá ruka vystřelí s kordem kupředu.

Mám pocit že Passatto sotto je v překladu gatěrvač kulervoucí.
Nu a ozval se krásný trahaný zvuk a kule udělaly kuk, ukázal jsem že jsem kluk. Aniž bych chtěl :-)

Horko zima horko zima chcípám

4. června 2010 v 16:32 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  články
Co se to venku děje? Včera jsem mrznul jako dobytče za plotem a dneska si připadám jako lední medvěd v pražské zoo.
Jestli tohle není předzvěst toho že se z toho počasí za chvíli poděláme tak už asi nic.
Člověk už pomalu neví jak se má ráno obléknout, aby večer buď neumrzl a nebo se neupekl v žáru slunce.
Chtěl bych aby to zase mělo nějaký řád. Co myslíte? já bych řekl že to je z toho šílenýho sopečnýho popela nebo co.

Je páteček

4. června 2010 v 13:07 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  Básničky
Můj nejmilejší den, už mám vlastně víkend. Protože to tu dneska všichni zapíchneme a máme dva dny naprostýho klidu. Žádný telefony, žádný vyřizování ohledně práce a jen klid. Takže nevím jak vy, ale já už se nemůžu dočkat až bude večer. Yahooo

Spuštěno fórum

4. června 2010 v 11:20 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  články
Ahoj lidi, tak jsem spustil první fórum s názvem Aselhazoviny, byl bych rád kdyby jste mi tam nechali nějakou stopu ohledně toho jak se vám můj blog líbí. O čem by jste chtěli abych psal atd... :-)

Maturitní šrumec

3. června 2010 v 17:22 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  články
Já už si pískám, což o to. Ale hromada přátel je teď v období kdy za každou položenou otázkou hledají maturitní téma.
Připomíná mi to mé končení ve škole.
Poslední den byly ústní zkoušky a tak jsem dorazil slušně oblečený do školy. Vešel do třídy kde se dalo krájet napětí.
Vylezl jsem na chodbu a spokojeně se po ní naposledy prošel. Všechno to stálo za to. Ale chodba mi byla malá a ani ledovec by nedokázal ochladit moje napětí.
Tréma vyhrála a vtrhnul jsem na záchod. Zbalil všechny toaleťáky a začal s nima zdobit třídy. Byla to bohulibá činnost. Dal jsem tak vlastně najevo že mi můžou vytřít všichni řiť a já jim vytřu zrak.

Nakonec jsem to fakt udělal, měl jsem nejlepší známku, asi proto, že jsem si taky vytáhl tu nejlehčí otázku která by šla a to byla.... chvíle napětí... bezpečnost práce.
V tu chvíli mi opravdu nic nebránilo v širokém úsměvu. A ten pocit když jsem to měl všechno za sebou? ... k nezaplacení. 

Proto držím všem studentům palce a ať vám to vyjde. Nebojte se toho, je to jen škola, která se dá při nejhorším udělat znovu v září :-)

drobet jsem se nasral

3. června 2010 v 16:11 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  18 +
Jsi ta co si zaslouží hlavu do svěráku dát,
můžu tě ujistit že chtěl bych tě slyšet řvát.
Roztrhat tě na kousky je jako dětský sen,
vydloubu ti obě oči nacpu do nich len.

Usekat ti končetiny, aby tě to přešlo,
skoromrtvou tě napadne zda jinak to nešlo.
Už je pozdě litovat ty jedna mladá svině, 
zakopat tě na zahradě přikurtovat k víně.

Sadistická myšlenka obestírá mysl mou,
jak táhl bych tě za autem neprůstupnou tmou.
stálo by to za to ty děvko, 
co si o sobě myslíš,
jsi nic,
jsi hovno,
jsi červ,
i to je na tebe moc.

Pracovní teror aneb kanadské fórky

3. června 2010 v 13:13 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  články
Už jste někdy přemýšleli jak si oživit pracovní dobu?
Pracujete v kanceláři a nevíte jak se zabavit?
Povím vám co tu děláme my :-)

1) zákon svinské židle

Má li židle více jak jednu páčku, vyhoďte ji.
My máme židle na dvě páčky. Jedna páčka uvolňuje opěradlo na houpání a polehávání. Takže když ji nepozorovaně zmáčknete, tak se váš kolega pěkně vyděsí při opření.
Druhá páčka je na výšku židle. Stačí ji zmáčknout za plného provozu.
To víte, když kolega volá a najednou sedí o 30 cm níž, tak zařve do sluchátka jako tur.

2) zákon nezaheslovaného pc

Nedáte li si heslo na pc, může se vám stát, že svůj comp nepoznáte.
(Kolega je sparťan a tak nebylo nic lehčího než mu přehodit plochu a nechat na ní náborovej list pro slavii se sloganem "hledáme nové špunty"

3) zákon mnoha počítačů

Máte - li na pracovišti mnoho PC, znamená to také mnoho klávesnic a mnoho myší. Dobrá rada, prohodit kabely několika lidem. Udělá to nádherný zmatek.
A nejlepší je vyměnit dvoum lidem připojení sluchátek.

4) zákon svině bafače

Když jsou stoly spodem průchozí, nejlepší je kolegyni která telefonuje s klientem čapnout rychle za nohy. Garantuju úspěch na 110% vypískne a skoro zabije šokem svého klienta.

To je jen takový maličký nástin toho co se u nás v kanclu děje :-)

2012 konec světa ?

3. června 2010 v 10:48 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  články
Když se podíváme na to, co se děje v poslední době ve světě. Tak člověka opravdu napadne jestli se něco může toho 2012 stát.
Lidé mají různé názory na máyský kalendář


Avšak o co jde..
Několik smrtelných zemětřesení, které měli za násled mnoho set tisíc mrtvých, doporovodné vlny tsunami.
Soptící sopka na islandu a to se ještě chystá prásknout 3x větší vulkán Katla.
Masivní únik ropy do moře kvůli společnosti BP který se stále nepodařilo zastavit.
A tak mě napadá zda vůbec má cenu si cokoliv plánovat na rok 2013..
Kdo ví, jedno je jasné, dočkáme se toho data. Asi si na to vsadím.

A chčije a chčije

3. června 2010 v 9:42 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  články
Zase prší... včera jsem zmokl jako slepice když jsem se valil na šerm. Cestou jsem to vzal přes živnostenský úřad. Měl jsem s sebou dva sporotovní flerety (něco jako kord) a štrádoval jsem si to mezi ouřednice. Paní jsou asi kované v něčem podobném, jelikož je to vůbec nepřekvapilo.
Dokonce kvůli dešti ani na trénink nepřišlo moc lidí. Ve skutečnosti jen já, moje přítelkyně a trenér. Nu což, aspoň byl klid.

Ale dneska už mi to fakt vadí. Čekal jsem trochu sluníčka a ne že se mi uhasí cigárko jen co ho zapálím. Uklidňuje mě jedinná myšlenka a to, že zítra už bude sluníčko. (pokud nám to zase nelže)

Je zvláštní jaké má počasí účinky na psychiku člověka. Když je venku krásně, tak jsme povětšinou v dobré náladě a máme energie na rozdávání, taky to tak podle toho potom vypadá že :-)
Ale když je takovéhle počasí, tak je člověk unavenej a znuděnej.

Tak jsem aspoň přebarvil blog na jarní barvu, na takovou jakou si jaro maluju já. Ale kde je ?
Určitě si říkáte milé děti, kam se nám jaro schovalo, že?
Neschovalo, ono umřelo ! :-)
No jo hrabe mi děcka

Komunismus

2. června 2010 v 11:29 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  články
Dlouho jsem nevěděl zda vůbec na tohle téma nějak reflektovat. Sám jsem ho nezažil na plné kule jako generace předemnou. Ale jeho dopady jsou zantelné ještě dnes.
Je zajímavé jak se média snaží distancovat od Totalitních režimů, ale v televizi stále dávají filmy, seriály atd.. z dob totality. Myšlenky a podprahové nucení režimu třešní je z nich znát. Ptám se tedy proč se toho vysílá tolik?

Komunisté podle vyprávění lidí se dají vidět 2x.

1) zlatí komunisté
Staří lidé jenž v komunismu žili od malička do vyzrálého věku (60 let a více) jsou skoro všichni stejného názoru, že se jim za komunistů žilo velmi dobře. Jak by taky ne, když nic jiného nepoznali? Člověk má úžasnou aklimatizační vlastnost, takže si vše přisvojí a po čase mu to i začne vyhovat.
Říkají že byla všude práce, peněz dost a nestrádali. Komunisté byli dokonce pro multikulturní republiku. Zakázali cikánům kočovat a snažili se národ, který byl po staletí zvyklí kočovat z místa na místo, aklimatizovat na bydlení na jednom místě.

Pohled se většině zlomil až v roce 68 kdy nás obsadilo rusko.A tady nám začíná

2) rudý teror
Ti jenž se nespokojili s frontami na banány, nesehnáním toho co potřebují (i toaletní papír, vložky, ovoce, maso, na elektroniku naprosto zapomeňte) se stali štvanci ve vlastním státě.
Mohl bych přidat klidně pohled mého otce, který musel utéct jako štvaná zvěř z prahy do liberce.
Totalita byla všude cítit.
Jen pro porovnání, v době kdy v USA (a to je nemám rád) začali dávat do kin hvězdné války IV (první díl pro neznalé) tak u nás byl v televizi robot Emil (z krabic) co měl rád e-e-ešusy (ešus - jídelní miska do lesa, vaří se v ní na ohni, čím černější, tím lepší )

Řekl bych, že jsem rád, že komunismus už u nás není...

Montana (2009) sestřih

2. června 2010 v 9:30 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  šermování