Mladým Blogerům

1. října 2010 v 3:57 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray
Ano vím jak vám je, posadím vás do křesla a sám se posadím naproti. Není nic lepšího než poslouchat cizí pláč a nářky nad rozléváním mléka. Jistě chápu, je vám čerstvě osmnáct a už jste všechno prošli a zažili. Život pro vás přece nemá smysl a také není důvod doufat ve štěstí. Tak jen pojďte povyprávějte mi své truchlivé životy. O tom jak se nebavíte se svým nejlepším přítelem. Případně jak vás rodiče štvou. Vylejte si tu srdíčka a bavte mne svou malostí. Jen pojďte a krmte uši mé tím, čemu říkáte zármutek. Utápějte se v zoufalství a vlastním moři beznaděje. Já jsem ten kdo vás pádlem postrčí ještě o něco hlouběji a přesto věříte, že vám v něčem pomohu? Ale to snad ne. A nebo ano? ... tak tentokrát vám povím jeden bohužel pravdiví příběh.

Představte si na maličký okamžik že vám ještě nepadlo osmnáct a už chodíte do práce. Není vám ještě těch sladkých osmnáct let a přišli jste o oba rodiče. Stále ještě není těch vytoužených osmnáct a staráte se o dva malé sourozence.

Jste v tom?

Pokračujeme dále. Teď si představte, že každá známka slabosti se odrazí na dětech a ty jsou si pak nejisté. Musíte se tvářit před světem a sami před sebou, jak jste silní a neohrožení.

Máte to?

Nuže nač čekat.

Když už tohle všechno máte a jakž takž sami sobě nalžete že jste uplně v pohodě a vše je OK jako by se nechumelilo.
Přijdou nemoce, které vás na nějakou dobu dostanou do nemocnice, pak operace, propuštění z nemocnice o několik dní dřív, jen proto že jste ještě nedosáhli těch svobodných osmnáct let. 

Už jste se vžili?

Tak mi teď řekněte vtip kterému se společně od srdce zasmějeme. Ten chlapec to dokázal.

A co vy? Stále si myslíte že to je všechno tak na hovno?
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Koho volíte?

Losnu 52.2% (47)
Mažňáka 47.8% (43)

Komentáře

1 Lucka Lucka | Web | 1. října 2010 v 8:48 | Reagovat

Kdo je ten chlapec? 8-O

2 Shariony Shariony | Web | 1. října 2010 v 9:30 | Reagovat

No ale když mu nebylo ještě osmnáct, tak se přece měl někdo starat i o něj..Leda že by to bylo někdy v minulém století... :-|

3 radulina radulina | Web | 1. října 2010 v 9:36 | Reagovat

Taky se často pozastavuji nad tím, jaké banality dokážou člověka rozhodit. Co řeší jako ohromný problém.
Jenomže on si na to asi musí každý přijít sám. Navíc nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř.

4 Bylinka Bylinka | 1. října 2010 v 11:38 | Reagovat

Hezky napsáno, moc hezky:)
Myslím, že podobné credo se uhnízdilo i v mé mysli:) Je hloupost prezentovat světu své problémy, to, že zrovna já se mám nejhůř, jsem nejnešťastnější člověk na planetě i mimo ni... mám opačný přístup, radování se z maličkostí a nějaký ten optimismus v žilách, i když tomu vždycky takhle nebylo... ale teď je mi vážně krásně:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama