Listopad 2010

Emo ježeček

5. listopadu 2010 v 12:24 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  Myšlenky
Co vznikne když se člověk v noci po kalbě probudí a najde kameru? zde je odpověď 

uplakané slečinky.. ano FOTBAL!

5. listopadu 2010 v 9:45 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  články
Přátelé i ti jenž sem omyle zavítáte, musím se opravdu smát. Položme si základní otázku.
Co je vlastně fotbal? Když se podívám o sto let dozadu, tak byl fotbal sportem v pravém slova smyslu. Banda upocenejch chlapů s jazykem na vestě a domláceným tělem, se snažila vyhrát zápas. Jo to byla doba, kdy bych byl schopný se na tenhle sport dívat a opravdu fandit borcům.
Co je to dnes?
1) reklamní pohyb - hráči mají na všem na co jde nalepit štítek reklamu.
2) přehlídka účesů - hráči jsou dokonale sestřižení a musí vypadat naprosto okouzlujícně a "božsky"
to že vypadají jako banda buzerantů z východního Německa, to už je věc jiná. Avšak právě jsem se dopustil tupé a hnusné urážky na homosexuální části mužské populace, takže se rovnou i omlouvám oněm pánům, pokud to budou číst, jelikož ti jako chlapi vypadají a ve valné většině se tak i chovají. 
3) Přehlídka maminčiných uplakánků - a tady můžu sakra argumentovat. Vždyť co se stane, když se dva blbečci na profi stadionu mihnou na deset centimetrů? No přece se skácí k zemi kvůli poryvu větru, který je hrozně zraní! A pak se drží za hubu a potřebují obejmout.

shrnutí?
Je mi z fotbalistů na blití. 6 hodin týdně šermuju v různých školách a místech a tak taky mám možnost sledovat, jak opravdová dřina a odhodlání něco "vyhrát" vypadá. A když vidím kluky kolem čtrnácti let a nebo fotříky kolem čtyřiceti let, jak s sebou třískají o pevnou podlahu v tělocvičně a smějí se tomu. Tak opravdu na adresu fotbalistů můžu říct jen jedno... Jděte se vycpat panenky (nemyslím Antonína :-))

Ještě jeden Joke, ze kterého jsem se málem … šel jsem domů a viděl dva malý kluky jak se válej po zemi a hrozně skučej. Tak jsem se jich zeptal co se jim stalo a jestli chtějí dovést domů. Odpověď mě dostala do kolen. "My si hrajeme na fotbal"

Dobrý den, přispějete na dobrou věc? Praha

2. listopadu 2010 v 17:38 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  články
Neuplyne jediný den, kdy bych v Praze neslyšel ono pověstné "Dobrý den přispějete na ...?"
Osobně si myslím, že tato řekněme služba veřejnosti je opravdu osvětová. Avšak kolikrát za den jsme schopni někomu přispět 40 korun?

Jednou jsem se rozhoupal k tomu, že si od každého kdo mne osloví, zakoupím nebo přispěji. Stálo mě to světe div se přes 600 korun a to už není malá částka přátelé. Chápu společnosti, které takto vydělávají pro svou věc. Jako třeba Greenpeace, nebo společnost za lidská práva, různé dobročinnosti pro děti v sirotčinci nebo dětském domově. 

Ale jedna věc mne opravdu zaráží. A to chování lidí, kteří se nás snaží přesvědčit o tom, proč přispět někomu na lepší časy. Když totiž řeknu, že již jsem přispěl, případně že mám zaveden trvalák na odchozí platbu, tak dotyčná osoba ohrne nos nebo koulí očima, povzdechne si a jde dál. Jednou jsem to nevydržel a podobného hejska jsem chytl za límec a řekl jsem mu ne zrovna vybíravě co si o jeho chování myslím. Nevadil mi ani tak výraz v obličeji, ale slova "to jistě, to známe" 

Na druhou stranu musím říct, že jsem již i potkal takové, kteří se mě zeptali jaký mám pocit z toho, že někomu dobrovolně pomáhám. Od takového odcházím z pravidla zase o 40 korun lehčí, jelikož tak se pozná člověk, který to s láskou k bližním svým.

Mám takovou svou libůstku v šokování slečen, které prodávají takové ty plyšové zvířátka na podporu dětí v domovech. Vždycky když si zaplatím tu malou potvůrku, tak chvíli s úsměvem koukám do košíčku a po chvíli řeknu "plyšáka si nechte" jednou jsem dokonce za tohle dostal pusu na líčko, slečna to asi brala moc srdcem. Ale nastartovalo mi to velice příjemný den.

A co vy? Jak se tváříte na přispívání? Vyjádřete se v komentářích

nespravedlivá

1. listopadu 2010 v 18:25 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  Básničky
Starosta:
Dietku nasadíme,
jak řekl kat,
housličky naladíme,
neměl jsi krást!

Kat:
Jen klidně pliv na mou róbu,
z rudé látky jako krev syté,
měj chlapče velkou zlobu,
tknou se tě ruce nečisté.

Starosta:
Přiznej se hříšníku,
učiň své pokání,
ujdeš trpné otázce,
přiznej se bez meškání.

Muž
Jak mám říci že jsem nevinen?
Mučení čeká mne ukrutné.
Nevzal jsem ničeho,
nepokradl o tom bych nelhal!

Starosta:
Nuže kate konej svou povinnost!
S tímhle bídníkem bude jen samá zlost.

Kat:
Klip klap,
kolo se točí,
klip klap,
už protáčí oči,
klip klap,
zděšení a křik,
klip klap!
Přiznej se bude ti líp.

Muž:
Nečiň mi boles kate,
budiž proklet tvůj rod!
Starosta zbaviti se chce,
mé osoby to bylo by vhod..
Jsi kate jen nástroj,
pomůcka falešného práva.

Starosta:
Doznej se a budeš mít klid!
Muž:
Nic jsem neprovedl nechte mne jít!

A od vrat mučírny,
line se křik,
klapání skřipce,
snad bude líp,
když necháme muže,
s jeho osudem,
dále se přátelé,
dívati nebudem.

le brusle

1. listopadu 2010 v 12:23 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  články
Tak jsem konečně hrdý majitel kolečkovejch bruslí. Chtěl jsem si na ně stoupnout už když jsem byl děcko, takže teď ve svých 22 letech se proháním po stromovce jako malej jarda.
První brždění mi ukázalo, že není dobré se zastavovat o stromy a lampy. Ale už to celkem jde :-) dneska najeto 12 kilometrů, takže sotva chodím, ale stojí to za to.

Večer mě ještě čekají dvě hodinky šermu a pak hezky domů v klidu posedět a nic neřešit.  A zítra dalších 20 km na brusle

A co vy ? sportujete taky? :)