Prosinec 2010

Já tak rád straším dětičkyyyy

14. prosince 2010 v 16:50 | Aselhaz R. Nurius Saint-Gray |  články
Jo jo v OC Nová Harfa jsem si střihnul roličku čerta a rozbrečel přes sto dětiček :-))) to byla taková parádička :-)
čert

Krátce k událostem z Prosince.
Užil jsem si i akci v novém oboru který mě baví. A to ve swordsmen teamu agentury ARGO. Jedna malá ukázka boje, po ukázkách dětiček co se naučili nového v AKA (akademie rytířských umění) Dokonce jsem si tam podal i ruku s hercemJanem Potměšilem. Znáte ho z pohádky o Létajícím ševci.
Teď je již několik let na vozíku, ale je to stále bojovník a pořádnej chlap. Viz fotky z Festivalu Bojovníků pořádaném na Housově mlýně v Táboře.
pot a ond I


pot a ond II
pot a ond III
Jak vidíte pan Potměšil se toho prostě nebojí. Atmosféra tohohle představení lidem doslova zastavila dech. Škoda že nemám videozáznam. Bylo to celé v bojové rychlosti.

Bylo toho víc za prosinec, ale teď na to nemám čas to rozvádět. Takže vám sem ještě prdnu jednu básničku z posledních dní a na nějaký čas zase naviděnou. :-)



Lehká dívka se slzou v očích,
Pro dávku heroinu nechá se vláčet,
Pro vpich jehly poddajně se prodává,
Někde v nitru duše sama si nadává.

V očích písek a kapse náboje,
Teprva dvanáct let a chystá se do boje,
Místo školního učení,
Podrobuje zajatce mučení.

Jenom horko a hlad,
Zná ve svém kraji,
Tak kde kojoti dobrou noc lají,
Černoušek bez chleba pomalu trpí.

Dusí se v podzemí,
Ani neví jaké bohatství v rukou má,
Krumpáčem kutá,
Démanty posbírá.
Starší bráška v závalu umírá,
Bylo mu teprva osm let.

V dole sirném,
Metrák na hrbu vláčí,
S tričkem v zubech utíká,
K vrcholu sopečnému,
Tam za den dolar dostává.

Malárie lepra a mor,
To není jen pohádka z hor,
Ale krutá realita,
S tou se lidé setkávají,
V Malajsii dnes i zítra.

Dívka v křeči leží,
Heroinu bylo trochu moc.
Však je spokojená,
Nevolá o pomoc.
Vysvobodila se ze zajetí,
Jinou cestu neměla.

Chlapec v kaluži krve sténá,
Kulka jej zasáhla do stehna,
Ten už si knížku nepřečte,
Nepřítel jej nožem doráží.

Černá žena nahlas naříká,
Černoušek další den nepřežil,
Hladov kořínky hledal,
Však obědem se sám stal.
To lev ten Afriky král,
Nad jeho tělíčkem,
Pár minut hodoval.

S bratříčkem se brzy setká,
Chlapeček hornický,
Však jeho konec je,
Bohužel ironický,
Ve zdraví přežil diamantový důl,
Tak o ledvinu jej vzali překupníci na hůl.

Malárie lepra a mor,
Snad nemusím připomenout,
Že zde zmírá mnohý tvor.

Tak buďme rádi společně,
Za tu kotlinku hezkou,
Kterou již staletí,
Zoveme zemí Českou.


Und jedno veselé sperma :-))
veselé sperma něco